|
|
Bible a její exegeze v Aristeově dopise
Pelíšková, Lenka ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem práce je popsat odraz židovské exegeze v Aristeově dopise. Práce si klade otázku, zda a jak jsou v díle použity židovské exegetické metody a konkrétní výklady Bible, a zda je toto použití nějak ovlivněno řeckým myšlením a kulturou. V první kapitole je nastíněn obsah Aristeova dopisu a jeho základní charakteristiky. Druhá kapitola se věnuje řeckým vlivům na dílo. Třetí kapitola pojednává o vztahu autora Aristeova dopisu k Bibli, zkoumán je jeho názor na původ a inspiraci Bible a také způsob literárního využití biblických motivů v díle. Čtvrtá kapitola rozebírá konkrétní exegetické metody, které autor uplatnil, a všímá si i sdílení jednotlivých výkladů mezi palestinským judaismem a diasporou. Závěrem práce je, že autor Aristeova dopisu měl relativně široký přehled o základních tématech řecké kultury a populární filosofie a zároveň znal dobře Bibli a uměl správně používat některé židovské exegetické metody. Autor kreativně spojoval řecké a židovské myšlenky a exegetické metody do jednoho celku, aniž by tím popřel zřetelně židovský obsah a účel díla.
|
|
|
City as a fictional character in the postmodernist novel: Alexandria Quartet and The Moor's Last Sigh
Freimannová, Dominika ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá tématem vyobrazení města v postmoderním románu, které je následně zkoumáno na dvou vybraných románech: Alexandrijském kvartetu Lawrence Durrella a Maurově posledním vzdechu Salmana Rushdieho. První část je věnována teoretickému rámci, ve kterém se snažím o vymezení pojmu postmoderní literatury, a který nastiňuje základní rysy, které tato literatura vykazuje. Tento rámec se opírá o pojem postmodernismu tak, jak jej chápe Linda Hutcheon a to zejména ve své studii A Poetics of Postmodernism. Zvláštní pozornost je zde věnována těm aspektům postmodernismu, které jsou aplikovatelné na vyobrazování města a na existenci vztahu mezi postmodernismem a modernismem. Druhá část nastiňuje základní koncepce prostoru určené modernismem. Hlavní koncepty, kterými se tato práce zabývá jsou: subjektivita, perspektiva, mýtus a palimpsest. Jak vyplývá ze vztahu mezi modernismem a postmodernismem, tyto koncepty by mělo být možné najít v transformované podobě i v postmoderní fikci v transformovaném stavu. Podle Lindy Hutcheon je hlavním prostředkem této transformace využití parodie, která umožňuje navození konceptů a jejich následné podkopání za účelem zpochybnění jejich platnosti v našich významotvorných procesech. Následující kapitola zkoumá , do jakých forem se dané...
|
|
|
Etika Filóna z Alexandrie
FUKOVÁ, Barbora
Práce se zabývá učením Filóna z Alexandrie. První část charakterizuje život Filóna, město Alexandrii v době jeho života a autory, které Filón obdivoval. Dále popisuje charakter jeho děl, jak na to pohlíží jiní autoři a také jeho význam pro pozdější generace. Druhá část se týká ctností všeobecně a jedné z kardinálních ctností - moudrosti. Zmiňuje úryvky z několika Filónových děl, které přímo souvisí s moudrostí a s tím, jak ji Filón chápe. Všechny knihy se shodují v tom, že tato ctnost je velmi důležitá a je to boží dar, kterého bychom si měli vážit. V poslední části nás práce seznamuje s hříchy proti moudrosti, kterých bychom se mohli dopustit. V závěru práce je uvedeno, že důležité je najít ve všem zlatou střední cestu.
|
host ::
RSS.